Ano, máme tu již třetí adventní týden a s ním i třetí příběh, který je tentokrát o malém hnědém ptáčku. Kolik ptáčků se už vydalo na let do Betléma se můžete podívat na obrázku.
3.TÝDEN 12.-18.12.2021 ZAHRADA PRO PRINCEZNU
„Navštíví nás prý princezna,“ řekl lev zvířatům v džungli na schůzi. „Jak bychom jí mohli dát najevo, že jsme rádi, že přišla mezi nás?“
Zvířata si povzdechla. Hnědý ptáček nesměle zacvrlikal: „Co kdybychom udělali zahradu? Princezny květiny milují.“ Všichni na něho s obdivem hleděli.
„To je dobrý nápad,“ řekl lev. „Pustíme se do toho společně.“
Pečlivě vybrali krásné místo, ale podotknul, že ho musejí pořádně obdělat.
Zanedlouho začala klíčit semena, ale lev, který se vydal zkontrolovat, jak zahrada roste, potřásl hlavou: „To je plevele! Vždyť všechno zadusí! Kdo by ho uměl vytrhat?“
Zvířata byla všechna zticha.
Hroch se omlouval: „Mám moc těžké nohy, všechno bych pošlapal.“
„Moje ostny by potrhaly květiny,“ vymluvil se dikobraz.
„Plevel je na mě příliš veliký,“ řekla luční kobylka.
„Vždyť bych chobotem polámal všechny stonky,“ lekl se slon.
„Mám moc dlouhý krk a neumím se ohýbat až k zemi,“ postěžovala si žirafa.
„Cvrk-cvrk,“ dodal cvrček a zmizel.
Všichni lenoši se otočili zády a odešli. A tak se hnědý ptáček sebral a letěl do zahrady sám. Zobáčkem vytrhával plevel a házel ho za plot. Kořeny byly silné a často ho z nich bolel zobáček, a zakrátko už mu i křídla těžkla. Ale trpělivě létal každý den do zahrady a čistil ji od plevele, až tam nezůstal ani jediný.
Hned další den hlásila žirafa stojící na hlídce: „Přichází princezna! Už ji vidím!“
Zvířata se sešla v zahradě a žasla nad tím, v jakém je pořádku.
„Možná ten plevel prostě uschl,“ řekl lev a hnědý ptáček opodál na stromě mlčel.
Princezna se usmála: „Ještě nikdy jsem neviděla tak krásnou zahradu,“ řekla, „to jste se museli pořádně nadřít!“
„To je pravda, pořádně jsme se nadřeli,“ odpověděla polichocená zvířata sborem.
Princezna se usmála: „Kdo vytrhával plevel?“ zeptala se.
Všichni byli zticha. „Nikdo,“ řekl pak lev.
V tu chvíli princezna zahlédla dvě zářivá očka a tenký zobáček, jak se mihly v listoví.
„To ty jsi dělal tuhle práci, hnědý ptáčku?“ a ptáček přikývl.
„Můžeš tedy pro mě natrhat květiny, protože tvoje práce byla nejtěžší a trvala nejdéle.“
Kdo nosil seno koni Julia Caesara? Kdo Napoleonovi leštil holínky? Kdo u vás doma umyl záchod?
Bruno Ferrero: Balzám pro duši, str. 32.
Co je důležité je očím neviditelné.
Kdo dělá u vás doma důležité neviditelné práce? Třeba vytahuje prádlo z pračky, myje nádobí, vybaluje nákup, zametá a vytírá podlahu, zalévá květiny…?
Úkol pro menší děti:
nabídnu mamince pomoc při důležitých úkolech, které doma dělá nebo je po domluvě udělám sám.
Úkol pro větší děti:
najdu si doma práci, která je důležitá a přitom neviditelná a zkusím ji sám vykonat.
Jako důkaz, že se chcete pokusit splnit daný úkol, si můžete na cestu do Betléma nalepit obrázek střízlíka.
