Jde nám o rozvoj mladé líšeňské generace. Aby děti netrávily čas na ulici a nedělaly neplechu. Aby se naučily spolupracovat a komunikovat, rozvíjely svou tvořivost a fantazii. Aby měly úctu k druhým lidem a dokázaly je respektovat.
Pracujeme s dětmi od nejútlejšího věku až po dospělé jedince. Každý člověk je jedinečný, a proto se také snažíme ke každému dítěti přistupovat individuálně. Při činnosti dbáme zejména na osobní vztahy, pomáháme dětem hledat si nové kamarády.
Preventivní systém je salesiánský výchovný styl, který věří, že v každém člověku je dobré jádro, a pomáhá je mladému člověku nalézt a dále rozvíjet. Snaží se předcházet násilí a nepoužívat donucovacích prostředků.
Opírá se o 3 základní prvky
Rozum = mít rozumné požadavky, usilovat o rozvoj celé osobnosti
Laskavost = mladí lidé by měli cítit, že jsou milováni, i když jsou na ně kladeny nároky
Víra = přesvědčení, že v lidském životě nás někdo (nebo něco) přesahuje
Salesiáni jsou katolický řeholní řád, který se věnuje výchově mládeže. Salesiány založil italský kněz Don Bosco roku 1859 v Turíně.
Ve světě dnes působí zhruba 17 000 salesiánů ve 130 zemích světa. Polovina z nich pracuje jako misionáři v rozvojových zemích, kde salesiáni provozují školy, střediska volného času a misijní centra.
V České republice provozují salesiáni 10 středisek pro děti a mládež, z nichž některé jsou zaměřeny na volný čas a jiné na sociální služby.
V čele salesiánů stojí od roku 2014 Španěl Don Ángel Fernández Artime, desátý nástupce Dona Boska.
Vlastním jménem Giovanni Melchiore Bosco, narodil se v chudé rolnické rodině 16. srpna 1815 v usedlosti Becchi poblíž Castelnuovo v severní Itálii (Piemont). Ve dvou letech mu zemřel otec a jeho matka Markéta se musela sama s nemocnou babičkou starat o nevlastního syna Antonína a své dva chlapce Josefa a Jana. Sen v devíti letech mu ukázal jeho poslání – zasvětit svůj život mladým chlapcům. Jan toužil studovat na kněze, přestože to znamenalo překonat mnoho překážek (dlouhá cesta do školy, náročné studium, nutnost vydělávat si na něj vlastní prací…).
Ve 20 letech nastoupil do semináře v Chieri, 5. června 1841 byl vysvěcen na kněze.
Od této chvíle se stal Donem Boskem – v Itálii je každý kněz nazýván „don“.
Začal se věnovat opuštěným chlapcům, které potkával v turínských ulicích. Během
několika let se jich kolem něj v turínské čtvrti Valdocco shromáždilo přes 500. Nalézali u něho chybějící domov, zameškané vzdělání, prostor pro hru a zábavu, ale i prostředí, kde mohli rozvíjet své lidství a život víry – tak vznikla tzv. oratoř.
Na postupně se rozrůstající oratoř Don Bosko nestačil sám, obklopil se tedy stejně
smýšlejícími kněžími a vychovateli a 19. prosince 1859 založil Společnost svatého Františka Saleského (ženevský biskup z přelomu 16. a 17. stol.), která se dnes nazývá Kongregace Salesiánů Dona Boska (SDB).
Ještě za života Dona Boska se salesiáni začali šířit do dalších zemí – do Francie a do Jižní Ameriky.
Don Bosko zemřel 31. ledna 1888 v Turíně, svatořečen byl roku 1934.
V roce, kdy se slavilo 100 let od jeho úmrtí, ho papež Jan Pavel II. prohlásil za otce a učitele mládeže (24. ledna 1989).