Není důležité, jestli je zážitek pozitivní nebo negativní… hlavně když je silný 🙂
2.- 4. 10. 2015
Forest VeSPOD III
Na přelomu července a srpna jsme se ocitli v ideální společnosti, která nese název Librie. Tedy tehdy jsme si mysleli,
že je ideální …
Na světě zbyl jen zlomek lidí, kteří přežili 3. světovou válku. Tito lidé vytvořili ideální společnost, kde vládl nejvyšší z nejvyšších, totiž Otec se svými kleriky, kteří byli jeho pravou rukou.
A my jsme měli tu možnost být v Librii přivítání samotným Otcem. Byl to muž opravdu s velkým charisma a nenašlo by se Libriaňana, který by jej nemiloval, proto jsme hned v prvních dnech byli ochotni pro našeho Otce vystavět oslavné pomníky, uctívat jej, absolvovat lanový výcvik, abychom ho byli schopni ubránit před cituschopnými – ó ano cituschopní – všichni ti, kteří odmítali brát pravidelnou dávku prosia, která nás zbavovala všech citů a emocí, které ve světě vytváří veškeré konflikty, kterých již lidstvo zažilo nesčetné množství.
Při našem pobytu v Librii jsme se učili i spoustě dovednostem, jako například jak valit traktorovou pneumatiku několik kilometrů řekou, bahnem, do kopce i z kopce a nebo jak schovat někomu boty, aby je do konce týdne nenašel. Nikdo z nás jistě nezapomene na záchranu pitné vody v Librii, kdy jsme museli absolvovat několika hodinový noční pochod s barely plné kapaliny a nebo famózní oslavu Otcových narozenin.
Dny v Librii plynuly rychle, s těmito dny jsme ovšem také začali pociťovat takový zvláštní pocit… těžko se to popisuje… bylo to, jako bychom nemohli být sami sebou, něco nám chybělo. Brzy jsme pochopili, že je to ona svoboda rozhodnutí a naše city. Otec s kleriky si této naší nejistoty všimli a režim v Librii se stal daleko přísnějším. Naštěstí jsme se nebáli bojovat a Otce i s celou Librií se nám podařilo svrhnout. Utekli jsme.
A teď už víme: „Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“
Týmačka Barča Bečková
