Richard Bouda, člen výpravy, v rozhovoru vypráví nejen o expedici do tajemných jeskyních na pomezí Albánie a Řecka.
Richarde, jak jste konkrétně narazili na existenci tohoto termálního jezera?
Naštěstí jsme na jeho existenci nenarazili doslova – to by byl pořádně nepříjemný a tvrdý náraz! Nicméně příběh jeho objevu se začal odvíjet před několika lety na setkání podzemních fotografů, které se tehdy konalo v legendární zemi Apačů, v oblasti dnes známé jako Nové Mexiko. Právě tam nás neskutečně fascinující příroda přivedla k úžasným geologickým tajemstvím a touze najít podobné jevy blíže naší domovině. Díky věhlasnému profesorovi hydrogeologie Arthuru Palmerovi jsme tehdy poprvé nahlédli do světa hypogenních jeskyní a objevili procesy, které nás nakonec dovedly až k nekonečným břehům jezera Neuron.
Co vás vedlo k cestě na Balkán a čím vás tato oblast okouzlila?
Balkán má pro mě osobně zvláštní kouzlo – je stále plný málo prozkoumaných nebo turisty zapomenutých a opuštěných míst, která opravdu stojí za to znovu objevovat a poznávat. Navíc zde potkávám mnoho zajímavých lidí. Balkán je protkán směsicí kultur a náboženství, a ta pestrost je zkrátka pro mě obrovským lákadlem a motorem pohánějícím moji touhu po poznání.
S jakými překážkami jste se potýkali při průzkumu v tak náročných podmínkách, kde i sebemenší chyba mohla mít fatální následky?
Samotnému objevu předcházelo několik expedic do této oblasti, během nichž se nám postupně dařilo objevovat nové jeskynní vchody a jeskyně. Pohyb v těchto termálních systémech komplikuje přítomnost sirovodíku, k jehož detekci, resp. k detekci koncentrace sirovodíku v ovzduší, používáme speciální detektor, který nezřídka alarmuje vyšší hodnoty. Jsou místa, kde detektor vykazuje hodnotu i 20ppm, což při dlouhodobém pobytu může vyvolat vážnější zdravotní problémy.
Ani samotný objev jezera Neuron se neobešel bez komplikací. Při prvním pokusu o sestup na dno propasti jeskyně Atmos nám došla lana. Zůstali jsme viset nad modravou hladinou jezera v domnění, že jsme jen pár metrů ode dna. Až o rok později, když jsme se konečně dostali až k samotnému jezeru, jsme zjistili, jak moc jsme se mýlili. Byli jsme tehdy ještě celých 30 metrů nad jezerem – jen jsme si tehdy nedokázali představit jeho skutečnou rozlohu.
Během výpravy jste zaznamenali nové druhy živočichů. Můžete nám tento nález přiblížit? Jedná se o nový druh pavouka?
Tým geologů a hydrogeologů z různých českých univerzit, bez nichž by seriózní výzkum podzemí a podzemních vod nebyl možný, dokázal kromě mnoha jiných poznatků poodhalit systém proudění termálních vod, což je klíčové pro pochopení fungování celé oblasti. Zoologové pak popsali nový druh štíra žijícího hluboko v jeskyních.
K našemu týmu se připojili i vědci z různých oborů a koutů světa, kteří popsali dalších sedm nových endemických druhů. Zajímavostí je i kolonie pavouků žijících na jednom místě o rozloze přibližně 10 × 10 metrů, kde si vytvořili obrovskou síť. Jejich chování a způsob života jsou velice pozoruhodné.
Na co se můžeme těšit na vaší přednášce a co nám ukážete?
Moc rád představím Balkán a pokusím se velmi lehce představit pár zajímavých míst a aktivit, které v konečném důsledku vedly až k tomuto světovému a unikátnímu objevu. Popovídáme si o zážitcích a výzvách, které jsme museli při výpravách překonávat a pochopitelně moc rád předvedu i přístroj LIDAR, který jsme díky Nadaci Neuron mohli pořídit a díky němuž jsme mohli precizně celý podzemní prostor změřit a potvrdit tak, že se skutečně jedná o největší termální jezero světa.
Děkujeme Richardovi za rozhovor a za sdílení jeho neuvěřitelných zážitků. Nenechte si ujít jedinečnou příležitost setkat se s ním osobně a dozvědět se více o tomto úžasném objevu ve středu 9. dubna v 19.30 v Salesku.
Renata Lorencová
