Po roce jsme se s vámi sešli u Saleska uložit zvířátka k zimnímu spánku. Nejdříve jsme si však vyrobili čelenky se zvířecími oušky.
Rázem z nás byli medvědi, veverky, myšky, vlci anebo zajíčci, kteří se zvědavostí poslouchali příběh rodinky medvědů: maminka medvědice měla plno starostí se svým medvídkem. Čas, kdy se všechna zvířátka chystají do pelíšků byl tady. Ale malý medvídek se vymlouval, že si ještě neužil dost skákání se zajíčkem, že si ještě chce vesele dovádět s veverkou, že se ještě nedíval s vlkem na měsíc, že ještě neproběhl ve všem listí…. A že ho bude tlačit postýlka, že má nepohodlný brloh a že je mu kožich malý. Maminka medvědice si s tím svým synkem nevěděla rady. Přemýšlela, co by bylo nejlepší udělat. Pozvala tedy všechny medvídkovy kamarády, aby se společně proběhli, zaskákali a vydováděli. A to se povedlo! Medvídek si s kamarády užil parádní zábavu a když byl večer, lehl si do postýlky. Ale spaní nepřicházelo…. Maminka si k němu přisedla na kraj postele a společně si povídali, co společně zažili. Sluníčko, maliny, jahody, sladký med, skotačení s kamarády, dlouhé výlety a dneska i spoustu kamarádů. Najednou si medvídek všiml malého šnečka, který se šinul po větvičce. Lezl pomalu s pěkně vystrčeným růžky. Sledovat ho bylo úchvatné… Lezl tak pomalu…. Tak pomalu… Očka se malému medvídkovi začala zavírat, až spokojeně usnul a spal až do jara. No a my jsme se vydali průvodem s lucerničkami posvítit zvířátkům kolem Saleska. Pak jsme zazpívali několik písniček, aby se jim sladce spalo. Doprovázely nás děti z hudebních kroužků na flétničky a ukulele. Nakonec jsme se rozloučili malou pozorností s každým, kdo nám pomáhal zvířátka uspat. Jsme moc rádi, že téměř sto padesát kamarádů nám přišlo pomoci uspávat zvířátka. Renata Lorencová
