Každý týden se potkáváme v Horokroužcích, takže už známe naši stěnu jako své lezečky. Ale známe ji tak dobře, abychom na ni lezli i po tmě? To jsme prověřili na Horopřespávačce.
Měli jsme možnost seznámit se navzájem mezi jednotlivými skupinkami Horokroužků, které se běžně nepotkávají a vytvořit jednu partu, abychom pak společně mohli v létě jezdit na skály. Hned po seznámení a vydatné večeři jsme si to namířili do tělocvičny, kde byla stěna tak, jak ji svět neviděl. Popravdě jsme ji neviděli ani my, protože byla úplná tma a mohli jsme se orientovat jen pomocí reflexních prvků rozmístěných po stěně. Vyzbrojili jsme se čelovkami a vyrazili za dobrodružstvím. Kromě lezení nás čekalo i několik adrenalinových výzev – Super slide, Crazy swing, Zero gravity – před kterými jsme necouvli a řádili na nich až do pozdních nočních hodin.
Následujícího ráno jsme se vypravili do Lezeckého centra Klajda a většina z nás tak měla možnost poprvé lézt na umělé stěně mimo Salesko. Mohli jsme prověřit naše dovednosti v kvalitním moderním sportovišti, kde je možné lézt stovky cest. Pořádně jsme odzkoušeli samojističe, které také mnozí viděli poprvé.
Kdo večer neměl vytahané ruce jako opice, ten s námi určitě nebyl na Horopřespávačce, protože my jsme všichni lezli až do padnutí a někdy i za něj. Tak už se těšíme na další horolezecké akce, protože chuť lézt nás nikdy neopouští.
Jan Kvapil
