Podzimní večer 5. listopadu patřil přípravám na zimní spánek. Prostranství před Saleskem se začalo před pátou hodinou plnit dětmi s lampiony a lucerničkami, které přišly v doprovodu rodičů na Uspávání zvířátek.
Děti se nadšeně rozběhly plnit rozmanité úkoly na několika stanovištích – krmily veverky, třídily zásoby pro zvířátka, vyráběly si náramky a kreslily podzimní listy. Rodiče se zase rádi zahřáli čajem. Jakmile se setmělo, kapela dětí z hudebních kroužků zahrála veselé písničky, které si s nimi všichni rádi zazpívali. Pak přišel očekávaný okamžik. Objevila se malá veverka Zrzečka, veselá, zvídavá, a možná trochu zmatená. Ptala se dětí, co se v přírodě děje, proč už nemůže najít kamarádku vlaštovku nebo kam se schovaly žížaly. Děti se od Zrzeččiny maminky dozvěděly o tom, jak příroda pomalu usíná a připravuje se na zimu. Nakonec se spolu domluvily, že se ještě u zvířátek zastaví a popřejí jim dobrou noc.
Zrzečka pak vyzvala všechny děti, aby jí pomohly doprovodit zvířátka do jejich pelíšků. Průvod světýlek se pomalu vydal kolem střediska a ve svitu lampiónů děti spatřily netopýra, žabku, brouka, berušku, ježka i sysla, jak se všichni chystají ke spánku. Byl to nádherný pohled, jak malá světýlka obklopila celý areál Saleska.
Na závěr se všichni sešli zpět u Saleska. Zazněly ukolébavky, které dětem i zvířátkům popřály klidné sny a krásný zimní čas. Malí účastníci si domů odnášeli sladký perníček a oříšek, dospělí zase hřejivý citát. Veverka Zrzečka se s úsměvem loučila: „Moc ráda jsem si s vámi povídala! Děkuji za zateplení mého doupátka, v zimě určitě nezmrznu. Už se těším, až se znovu potkáme!“
Před Saleskem nám zůstala krásná vzpomínka na kouzelný podzimní večer – Zrzeččino doupátko. Přijďte se přesvědčit.
Za organizátory Martina Kosíková
