V pátek před Vánoci to bylo v Salesku něco! Kulaťoun nám praskal ve švech, protože byla poslední oratoř minulého roku. Sešla se spousta dětí i animátorů, aby se společně oslavil konec roku. Oratoř to ale nebyla tradiční tak, jak ji známe. Žádné skotačení v tělocvičně, ping-pong a kalčo. Byla to spousta akce v podobě zábavných aktivit a přísného režimu.Animátorům se za tento den nedá vytknout nedostatek trpělivosti a tak si všichni dali u stromečku zasloužený (a samozřejmě nealkoholický) punč. Ano, u stromečku. I Ježíšek naši oratoř navštívil. A dokonce i dárky v podobě spousty nových a zábavných deskovek dětem do oratoře přinesl.Celý zbytek večera se pak hrály nové hry až do doby, než bylo zapotřebí ty naše oratořové děti zahnat domů, abychom si i my mohli odpočinout a poklidně se připravit na Vánoce J.

Evička Dohnalová

ThMgr. Milan Klapetek

Mnohé z našich svátků mají dlouhou historii. Už kdysi dávno se totiž ujala taková praxe, že když se někde rozšířilo nové náboženství, tak svátky toho předcházejícího nezrušilo, ale nahradilo je svým novým svátkem s novým obsahem. Tak i naše křesťanské Vánoce slavíme v době zimního slunovratu, která byla v předkřesťanských dobách na svátky velmi bohatá. Ty „zrušené“ svátky však nemizely beze stopy – ten nový svátek na ně obvykle nějak navazoval a něco z nich čerpal. Zvěst vánočního evangelia nám může být tedy ještě obohacena tím, že si promítneme, na co navazovala, co dovršovala a v čem pokračovala. Ono totiž možná ani to, co lidé slavili před křesťanskými Vánocemi, nebylo tak zcela bez ceny, a není na škodu si to připomenout.

(Pokračování textu…)